Jednu z nejoblíbenějších a nejznámějších tuzemských alternativně - rockových kapel, pocházející z Valašského Meziříčí a okolí, jistě netřeba podrobně představovat. Hity jako Hodinový hotel, Výhledově, Nejlíp jim bylo nebo I cesta může být cíl se linuly napříč devadesátkami z kazeťáků i prvních autorádií, kam jen člověk vkročil a ulpívaly v paměti skoro stejně neodbytně jako reklama na Azurit.
Nelehké počátky jedné hudební legendy zachytil poměrně věrně Petr Zelenka ve svém mystifikačním dokumentu Mňága – Happy End. Mňága a Žďorp, tj. Bláto a staré krámy, vzešla koncem osmdesátých let z různých uskupení s bizarními názvy Slepé střevo, Koroze, Smrt mladého sebevraha nebo Velký Plytkoš. Ústřední postavou skupiny, sestávající tehdy ještě z mladých studentů gymnázia se stal kytarista a zpěvák Petr Fiala, okolo nějž se postupně ustálilo tvrdé jádro kapely: Martin Knor (kytara), Petr Nekuža (baskytara) a Jiří Tibitanzl (saxofon a další). Debutové album Made in Valmez z roku 1991 se na přelomu tisíciletí umístilo první v anketě časopisu Rock & Pop o nejlepší desku devadesátých let – od té doby odehrála Mňága a Žďorp nespočet koncertů v Čechách i v sousedních zemích, vydala patnáct řadových nahrávek a několik dalších singlů, živých show a kompilací, včetně CD Dáreček I a Dáreček II, na nichž vybrané písně přezpívali mimo jiné Tomáš Klus, Skyline, Priessnitz, Jablkoň, Kryštof nebo Xindl X.
